Přehled pokořených vrcholů na území města Plzně a v jeho nejbližším okolí. Volně inspirováno publikací Jana Hajšmana Tajemství plzeňských kopců, vydanou nakladatelstvím Starý most.
Vrcholy na území města Plzně
Nejvyšším vrcholem na území Plzně je Holý vrch, nejvyšší bod na území Plzně se pak nachází na Červených skalách pod Radyní. Patrně nejnižším vrcholem v Plzni je pak vyvýšenina u sv. Jiří.
| Vrchol | Datum zdolání | Poznámka |
|---|---|---|
| Holý vrch | 27.4.2014 | nejvyšší vrchol Plzně |
| Chlum u Litic | 18.11.2020 | |
| Pecihrádek | 9.1.2021 | není přirozený vrchol |
| Švábiny | nepřístupný | |
| Velká Homolka | 27.2.2010 | není přirozený vrchol |
| Černá myť | 7.3.2021 | |
| Bílá hora | 7.3.2021 | |
| Všech svatých | 7.3.2021 | |
| Mikulka | 7.3.2021 | |
| Sylvánský vrch | 7.3.2021 | |
| Hůrka u Litic | 6.3.2021 | |
| Hrad Litice | 6.3.2021 | |
| Dubová hora | 6.3.2021 | |
| Farská hora | 6.3.2021 | |
| Val | 13.3.2010 |
Vrcholy na území okresu Plzeň-město
Nejvyšším vrcholem na území okresu Plzeň-město je Radyně.
| Vrchol | Datum zdolání | Poznámka |
|---|---|---|
| Na Pohodnici | 9.2.2020 | |
| Radyně |
Další vrcholy v blízkém okolí
| Vrchol | Datum zdolání | Poznámka |
|---|---|---|
| Krkavec | 28.2.2021 | |
| Malý Krkavec | 28.2.2021 | |
| Orlík | 28.2.2021 | |
| Sytná | 28.2.2021 | |
| Šlovický vrch | 21.2.2021 | |
Geomorfologické členění okresu Plzeň-město
Z geomorfologického hlediska náleží Plzeň a její nejbližší okolí k následujícím oblastem: Česká vysočina -> Poberounská subprovincie -> Plzeňská pahorkatina. Tu tvoří z větší části na severu Plaská pahorkatina a v jižní sem zasahuje i Švihovská vrchovina. Rozhraní tvoří zhruba (od západu) tok řeky Radbuzy od Lhoty až k soutoku s Úhlavou, poté tok Úhlavy až k Radobyčicím, odtud ke křížení dálnice D5 s řekou Úslavou a dále po jejím toku až k soutoku s Berounkou a po Berounce až k Chlumku, kde rozhraní ze severu obchází Chlum až k Újezdu a následně k Červenému Hrádku a řece Klabavě a nakonec severně k Bušovicím, před kterými okres Plzeň-město opouští.
Plaská pahorkatina je na území Plzně tvořena Nýřanskou kotlinou (líňská část), Touškovskou kotlinou (Mežská niva, vochovská část, borská část, koterovská část), Hornobřízskou pahorkatinou (Třemošenská pahorkatina: krkavecká část, bolevecká část) a Kožlanskou plošinou (Chrástecká pahorkatina).
Švihovská vrchovina je na území Plzně tvořena Štěnovickou vrchovinou (Litická pahorkatina: útušická část, Čižická vrchovina: radyňská část, a předenická část), Blovickou pahorkatinou (Šťáhlavská pahorkatina, Zdemyslická pahorkatina: sečská část, Maršálská pahorkatina: lipnická část, rakovská část) a Klabavskou pahorkatinou (Tymákovská pahorkatina: kyšická část, sedlecká část a čilinská část, Vitinecká pahorkatina).
