Cestou do kláštera v Teplé na letošní Nocí ke hvězdám jsme nad údolím Kosového potoka narazili hned u cesty na zajímavou kapličku. A jelikož kruhové kapličky v tomto kraji nepotkáváme každý den, a tato svou bílou fasádou přímo zářila v okolní zeleni, a tak zastavujeme a jdeme ji omrknout.
První nás upoutají trojlístková okna, která trochu připomínají Santiniho tvorbu, ale jen trochu. Santiniho okna jsou spíš ve tvaru sférických trojúhelníků, navíc v tomto kraji Santini netvořil. Nejblíže v Kladrubech, což je vzdušnou čarou 26 kilometrů a ani tam v okolí nic netvořil, klášterní chrám a dost. Takže co by tu dělala Santiniho kaplička. Ale pilastry po celém obvodu a nepřehlédnutelná římsa prozrazují, že stavitel si barokní tvorbu nastudoval důkladně. Takže bych spíše tipoval na Dienzenhofera tvořícího v nedalekém klášteře Teplá nebo ještě lépe na inspiraci jeho tvorbou zrealizovanou nějakým místním stavitelem. Další zajímavostí, kterou zjišťujeme, že půdorys není kruhový, nýbrž rovněž jako okna trojlístkový, takže se okamžitě nabízí teorie o zasvěcení Nejsvětější Trojici, což si ostatně vzápětí potvrzujeme v mapě. Ta však o kapli dále neuvádí už vůbec nic. Prozrazuje však, že v roští hned vedle se nachází, či spíše nacházel hřbitov. Neváháme a prodíráme se bujnou vegetací do nitra, kde nacházíme rozvaliny náhrobků s německými nápisy. Zřejmě toto místo nepotkalo stejné štěstí jako jiné hřbitovy, kterých se ujali potomci a snaží se je udržovat.
Hned za kapličkou se otvírá nádherný výhled do krajiny, jemuž vévodí údolí Kosího potoka. Slunce těsně před západem, vůně čerstvě posečené louky, teplý vítr… úplně to láká se jen tak natáhnout a užívat si dokonalé představy o letním dni či podvečeru. Ale čeká nás klášter v Teplé a tak po chvilce vyrážíme dál.
Po návratu domů se pokoušíme najít nějaké podrobnosti k našemu objevu. Co se kapličky týče, po chvilce pátrání zjišťujeme, že se jedná o zapsanou kulturní památku pod rejstříkovým číslem 21691/4-1698, k níž naštěstí existují obsáhlejší informace na stránkách Národního památkového ústavu. A zde se v kolonce autor dozvídáme to, o čem jsme už spekulovali na samém počátku: „Autor zatím neznámý, v dosavadní literatuře zatím hypotetické možné připsání architektu J. B. Santinimu-Aichlovi nemá příliš opodstatnění.“ A tomuto názoru se samozřejmě připojujeme.
Co se hřbitova týče, jsou informace ještě skoupější. Hřbitov sem byl přemístěn od kostela z nedalekého Punnau, tedy Boněnic a to je vše, co se nám podařilo zjistit.
