Toto lesní zákoutí na severovýchodním okraji Plzně bývalo oblíbeným výletním cílem Plzeňanů už v 19. století a myslím si, že své kouzlo neztratilo dodnes. Proto sem vyrážím udělat několik fotografií k připravované brožurce s výlety kolem Plzně.
Vycházku začínám na zastávce MHD Zábělá – bus, odkud je to kousek po naučné stezce lesovně Zábělá, která svému účelu slouží od 20. let 20. století, kdy byla vystavěna. Odtud pokračuji lesní cestou dolů k místu, kde dnes již bývalá železniční trať z Prahy překonává údolíčko s drobným lesním tokem. Zde bývala dokonce zřízena železniční zastávka Plzeň – Zábělá, která umožňovala výletníkům pohodlnou dopravu do blízké výletní restaurace. Ta stávala nějakých sto metrů odsud západním směrem. Dodnes z ní však zbylo jen pár zbytků zdí a drobných fragmentů vybavení. Nedaleko odsud (po žluté směrem k jihu) se nad obloukem Berounky nachází nad skalami vyhlídka Kozí bouda, odkud je jako na dlani Bukovec i vrch Chlum nad ním.
Odtud pokračuji částečně po zelené, částečně po zrušené železniční trati do Bukovce, na který je z železničního náspu a svou viaduktů celkem nezvykle zajímavý výhled. Poté železniční trať, která zde směrem k papírně opisuje nemalý oblouk opouštím a po cyklostezce na úpatí Chlumu mířím k jeho jihozápadnímu okraji. Zde se z jeho nitra vynořují dva tubusy toho času nejdelšího železničního tunelu u nás. Jeho výstavbu des u tohoto tzv. jižního portálu připomíná torzo razícího štítu Viktorie upravené jako zajímavý pomník.
Odtud je to již jen kousek k malebnému zákoutí u Sv. Jiří a po nové pěší lávce přes Úhlavu na Jateční, odkud mířím autobusem domů.
