Když jsme s Haničkou dostali od Jendy nabídku zúčastnit se legendárního pochodu ze Svatoboru do Velhartic se Strojnickou šlechtou, neváhali jsme. Ty příběhy, které jsme slyšeli vyprávět, byli místy až neuvěřitelné. Pochod spočívá v tom, že lehce alkoholizovaná skupina vandrovníků vyrazí ze Svatoboru, kde jsou ubytovaní po červené přes Odolenov, Svojšice, Cihelnu, Horní Staňkov až do Velhartic, kde se usadí v hostinci U Bílého beránka. Zde zkonzumují všechnu zelenou, co tu mají (já trouba peprminku nerad a tak jsem ve stejném rytmu zkoušel pít slivovici) a poté se kupodivu organizovaně vydají zpět. Je prosinec, podhůří Šumavy a celkem mrzne. Takže těch druhých 10 kilometrů je docela fuška. Zejména se vyhrabat z Velhartic na kopec k Hornímu Staňkovu. Pak se někomu něco přihodil, jako že rozbolelo koleno nebo tak něco, takže se pro něj přijíždí auto a my využíváme nabídky a zbytek cesty se svezeme. Hrdinské to sice moc není, ale naše turistické úsilí je teprve v začátcích, a formu jsme trochu přepálili. Zbytek večera se pokračuje v načaté pijatice.
Druhý den se pak skupina organizovaně, ale naštěstí už někteří vozmo přepravuje do Břetětic do hospody Na Ztracence, kde nás čeká kachna (nebo tak něco). A pak už rovnou domů.
Při tomto pobytu na Svatoboru jsme se blíže seznámili se zdejším gasto kouzelníkem, který chatu na Svatoboru provozuje, a ke kterému se budeme v budoucnu mockrát a rádi vracet.
